13.02.2006 | 08:02
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Otravy metaldehydem u malých zvířat

H. MODRÁ
Fakulta veterinární hygieny a ekologie Veterinární a farmaceutické univerzity Brno
Veterinářství 2005;55:396-397

SOUHRN
Modrá H. Otravy metaldehydem u malých zvířat. Veterinářství 2005;55:396-397.
V současné době dochází v České republice k nárůstu počtu otrav malých zvířat metaldehydem. Tato látka tvoří účinnou složku některých moluskocidních přípravků, u nás je obsažena v přípravku Vanish Slug Pellets. Příspěvek shrnuje dostupné informace o působení metaldehydu a možnostech terapie při otravách touto látkou. Článek je doplněn několika případy otrav metaldehydem u psů.

SUMMARY
Modrá H. Metaldehyde poisoning in small animals. Veterinářství 2005;55:396-397.
The number of metaldehyde poisoning in small animals has an increasing tendency in the Czech Republic currently. This agent is an effective part of some molluscocid preparates, e.g. in Vanish Slug Pellets in this country. Available information on metaldehyde influence are summarised including possibilities of therapy. The article is complete with several cases of metaldehyde poisoning in dogs.

Použití a mechanismus účinku
Metaldehyd je využíván jako moluskocid. U nás je obsažen v registrovaném přípravku Vanish Slug Pellets určeném k likvidaci slimáků, plzáků a hlemýžďů na zemědělských produktech, skleníkových kulturách, uskladněných produktech, zelenině a zeleninové sadbě. Přípravek Vanish Slug Pellets firmy Trans Chem Professional BV, Nizozemsko, obsahuje 4 % metaldehydu a je vyráběn ve formě tmavě modrých granulí. V zahraničí se používají přípravky s obsahem metaldehydu také ve formě kapalné, někdy i v kombinaci s karbamáty. Proti škůdcům působí metaldehyd jako požerový a kontaktní jed. Přípravky obsahující metaldehyd jsou pro zvířata chuťově atraktivní přesto, že výrobci do těchto přípravků přidávají repelentní látky proti teplokrevným živočichům. Nejnižší v literatuře uváděná dávka LD50 metaldehydu pro psy je 60 mg/kg živé hmotnosti (většinou se však uvádí rozmezí 100 – 1000 mg metaldehydu/kg ž. hm.).1 Pokud vycházíme z údaje o nejnižší toxické dávce, je LD50 pro psa přípravku Vanish Slug Pellets 1,5 g/kg živé hmotnosti.
Mechanismus toxického účinku metaldehydu u teplokrevných živočichů není přesně znám. Předpokládá se, že toxický účinek působí společně metaldehyd a acetaldehyd, který vzniká hydrolýzou metaldehydu působením žaludečních kyselin. Reakce, při které je acetaldehyd dále metabolizován na oxid uhličitý, je pomalejší než hydrolýza, kterou vzniká, proto narůstající množství acetaldehydu vede k rozvoji příznaků otravy.2
Metabolity metaldehydu jsou příčinou metabolické acidózy a vedou k poklesu hladin neurotransmiterů kyseliny γ-animomáselné (GABA), mozkového serotoninu a norepinefrinu a k nárůstu aktivity monoaminooxidáz. Mortalita koreluje s poklesem aktivity GABA a je zřejmé, že křečovou aktivitu při otravě metaldehydem způsobuje inhibice aktivity GABA systému.3
Metaldehyd působí také přímé podráždění sliznic.

Klinické příznaky
První příznaky otravy metaldehydem se dostavují většinou od 15 minut do tří hodin po příjmu této látky. Na začátku otravy bývá u postiženého zvířete zjišťována tachykardie, neklid, nystagmus (především u koček), v některých případech mydriáza, zvracení, často se dostavuje hyperpnoe, tachypnoe, salivace (sliny bývají husté a zpěněné), toporná chůze a ataxie. Později nastupuje svalový tremor, průjem a křeče. Nakonec u zvířete dochází ke kontinuálním křečím, hypertermii, acidóze, diseminované intravaskulární koagulopatii, poruchám dýchání a cyanóze. Příčinou úhynu bývá většinou selhání dýchání. Pokud otrávené zvíře překoná akutní fázi otravy, mohou se u něj dostavit během následujících 3 – 5 dní další komplikace zahrnující především poškození jater.

Diagnostika a patologickoanatomický nález
Diagnostika otravy metaldehydem je založená především na anamnéze uvedené majitelem a na klinických příznacích. K potvrzení diagnózy slouží stanovení metaldehydu nebo acetaldehydu v obsahu žaludku, moči, plazmě a tkáních.4
Postmortálně bývá u uhynulých zvířat zjišťována hyperémie ledvin a jater, degenerativní změny jaterních buněk a gangliových buněk v mozku. Dále jsou zjišťovány petechie a ekchimózy ve sliznici gastrointestinálního traktu, hyperemie a intersticiální hemoragie v plicích a masivní subendokardiální a subepikardiální hemoragie.

Terapie
Léčba otravy metaldehydem je pouze symptomatická a podpůrná. První pomoc spočívá v zabezpečení základních životních funkcí, především kontrole dýchání. Současně se provádí léčba hypertermie. K potlačení záchvatů se může podávat diazepam. Pokud je diazepam neúčinný, mohou se užít barbituráty, ale s přihlédnutím k tomu, že mohou soutěžit o vazbu s enzymy, které metabolizují acetaldehyd. K sedaci a potlačení křečí se podává diazepam (0,5 – 1,0 mg/kg ž. hm. i. v. případně až do efektivní dávky 5 – 20 mg) nebo acepromazin (0,03 mg/kg ž. hm. pomalu i. v.; 1 – 3 mg/kg ž. hm. perorálně; 0,03 – 0,1 mg/kg ž. hm. i. m. nebo s. c.). Současně se doporučuje podání pentobarbitalu (25 – 30 mg/kg v pomalé intravenózní infuzi). Vzniklá acidóza se vyrovnává pufrovacími krystaloidními roztoky.5 V zahraničí se používají i přípravky, které současně obsahují ještě další účinné látky (např. karbamáty), proto je potřeba se přesvědčit, jestli se nejedná o kombinovanou otravu.
Vyvolání zvracení se doporučuje pouze do hodiny od příjmu této látky, pokud se ještě u zvířete nedostavily příznaky otravy a křečové stavy. Pokud je vyvolání zvracení neúspěšné a přijatá látka je přítomna v žaludku, doporučuje se laváž s mlékem nebo bikarbonátem sodným k poklesu absorpce metaldehydu. Pokud už přijatá látka není v žaludku přítomna, podává se aktivní uhlí a salinická projímadla. Včasné podání aktivního uhlí (30 minut po ingesci) může snížit absorbci metaldehydu o více než 40%.6 Opakované dávky aktivního uhlí se nedoporučují, protože metaldehyd neprochází enterohepatální cirkulací.4
Prognóza otrav metaldehydem je i přes včasné zahájení vhodné léčby většinou nepříznivá. Existují však i případy, ve kterých došlo k vyléčení zvířete. Zde však zřejmě největší roli hraje individuální citlivost jedince a jeho momentální zdravotní stav.

Případy z praxe
Podle databáze evidovaných otrav VPISLn (Veterinary Poisons Information Service in London), který poskytuje informace o látkách, které mohou vést k otravám u malých zvířat, patří otrava metaldehydem, k nejčastějším příčinám smrtelných otrav u psů.
1. příklad:
Otrava labradorského retrívra o hmotnosti 35 kg. Pes sežral maximálně 500 g nástrahy. Během dvou hodin se u zvířete projevily svalové záškuby, tachykardie, tachypnoe a hypertermie. Byla zahájena infuzní terapie v kombinaci s anestezií/sedací diazepamem a pentobarbitalem a suplementací kalcia. Po zhoršení zdravotního stavu bylo zvíře utraceno (VPISn případ 94/47627).
2. příklad:
Otrava německé dogy o hmotnosti 30 kg, která sežrala přibližně 400 g nástrahy. Během 30 minut se u zvířete objevila salivace, konvulze, kolaps a i přes infuzní terapii a podání pentobarbitalu a diazepamu uhynulo zvíře během tří hodin (VPISLn případ 94/54462).
3. příklad:
Pětileté kolie sežrala maximálně 500 g nástrahy. Během 30 minut se u zvířete projevila hyperestezie, kolaps, tremor a hypertermie. Zvířeti byla podána emetika, aplikována intravenózní infuze Hartmanova roztoku a provedena anestezie pentobarbitalem po dobu12 hodin. Po ukončení anestezie se zvíře postupně zotavovalo, středně silné epizody křečí byly úspěšně kontrolovány diazepamem (VPISLn případ 94/74663).

Literatura:
1. Campbell A., Chapman M. Handbook of Poisoning in dogs and cats. Oxford; Blackwell Science Ltd, 2000:181-185.
2. Booze T. F., Oehme F. W. Metaldehyde toxicity: a review. Vet Hum Toxicol 1985;27:11-19.
3. Mayer S. Poison – metaldehyde. In Practice 1991;13(2):57.
4. Von Berg R., Stout T. Toxicology update – metaldehyde. Journal of Applied Toxicology 1991;11(5):377-378.
5. Rose I. R. B.Anaestetic control for metaldehyde poisoning. Veterinary Record 1986;119(15):388.
6. Shintani S., Goto K., Endo Y. et al. Adsorption effects of activated charcoal on metaldehyde toxicity in rats. Vet Hum Toxicol 1999;41:15-18.

Adresa autora:
MVDr. Helena Modrá
Ústav veřejného veterinárního lékařství a toxikologie
FVHE VFU Brno
Palackého 1 – 3
612 42 Brno

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down