Kdo se bojí aviární influenzy?

Ve střehu musejí být především chovatelé drůbeže, neboť ptačí chřipka, tj. aviární influenza, je snadno přenosná, a zhruba 80 % nakažených ptáků nemá šanci přežít. Letos jde o vysocepatogenní AI, subtyp H5N8. Zato chovatelé papoušků, popřípadě dalších exotických ptáků, kteří chovají ptáčky v uzavřených prostorách, tedy prakticky bez kontaktu s vnějším prostředím, mohou být celkem klidní, i když opatrní. Podle Komory veterinárních lékařů nebyl dosud v ČR u exotů diagnostikován žádný případ onemocnění ptačí chřipkou.

Je prokázáno, že virus aviární influenzy může v prostředí šířit zejména vodní ptactvo, avšak do chovů drůbeže, zejména do malochovů, se nedostává přímým kontaktem, ostatně komu by přistávaly na dvorku nemocní vodní ptáci? Spíše je pravděpodobné, že k zavlečení nákazy může dojít prostřednictvím krmiva či podestýlky kontaminované trusem nemocných ptáků, popřípadě se tam dostane na botách chovatele při návratu z prostředí, kde je vyšší riziko výskytu onemocnění.

 

Ještě k papouškům: Za prvé, papoušci jsou vůči ptačí chřipce málo vnímaví, a kdo má doma
v kleci jednoho či dva, může být celkem bez obav. Za druhé, možnost nákazy nicméně nelze zcela vyloučit, zejména u chovatelů, kteří mají venkovní voliéry, a navíc blízko vodních toků, tam by mohlo dojít k přenosu nákazy prostřednictvím trusu nemocných ptáků. A jisté riziko hrozí u chovů australských papoušků, kteří jsou celoročně venku. Zde je na místě voliéry zastřešit a zakrýt, aby se zabránilo přímému kontaktu s okolním prostředím.

 

Pokud však jsou chovatelé obezřetní a dodržují zásady zoohygieny, je riziko minimální, sděluje Komora veterinárních lékařů. Samozřejmě však je nezbytné  neprodleně kontaktovat veterinárního lékaře při výskytu charakteristických příznaků chřipky, jako je malátnost, překrvení sliznic, výtok z očí, rozčepýřené a neupravené peří apod.*

 

Josef Duben

PR KVL

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *